Mise Bejrút, 5.-11. 8. 2020

Exploze v Bejrútském přístavu si v úterý 4. 8. 2020 vyžádala nejméně 160 obětí na životech a na šest tisíc zraněných. Ze strany České republiky byla nabídnuta humanitární pomoc, ve středu ráno byl proto aktivován středně velký USAR tým (Urban Search And Rescue). Čtyři desítky českých specialistů na vyprošťování zavalených lidí odletěly do Libanonu ve středu odpoledne. Ve skupině bylo i pět kynologů se psy, z našich členů to byl Petr Svoboda (ZKS Poodří) a David Hynek (Sirius Rescue Pardubice). Do pátrání po lidech byli nasazeni se zpožděním ve čtvrtek, a to kvůli průtahům ze strany libanonské armády. V pátrání po lidech v troskách pomáhaly vedle Čechů i další zahraniční týmy. Zpět do České republiky se vrátili po týdnu nasazení.

Petr Svoboda nasazení komentuje:

Středa 5.8.2020 mi již navždy zůstane v paměti. Ráno po příchodu do práce začalo vášnivou debatou s kolegy hasiči o obrovské tragédii v libanonském Bejrútu, kde došlo k výbuchu skladu v přístavišti. Vzápětí zazvonil telefon, volali z Generálního ředitelství HZS ČR. Ze sluchátka se ozvalo: „Jsi připraven se sbalit a odletět spolu se psem a s USAR týmem pomoc do Bejrútu?“ Má odpověď bez váhání byla: „ANO“. Hlavou mi letěl seznam věcí, které sbalit, abych na něco nezapomněl a stejně několik drobností zůstalo na dně skříně.

Po sbalení předepsané výbavy mě i mého čtyřnohého parťáka Diega z Dobřečovské školy čekal zrychlený přesun z Hlučína na shromaždiště do Prahy, kde se sešel celý USAR tým. Byli jsme podrobeni lékařské prohlídce včetně odebrání vzorků na COVID-19. Proběhla kontrola vybavení, dokladů a ostatních věcí potřebných pro odlet do země postižené katastrofou. Čas kvapil, po sdělení prvotních informacích k misi se tým přesunul služebním autobusem na letiště.

Na letišti na psovody čekal veterinář, který zkontroloval stav psů před odletem. Následovalo odbavení a odchod do odletové haly. Psi byli neklidní, cítili u celého týmu zvýšenou hladinu adrenalinu, nervozity a vzrušení z toho, co nás po přistání čeká. Slavnostní nástup s podáním hlášení ministru vnitra ČR Janu Hamáčkovi a konference s novináři před připraveným letadlem všem potvrzovala důležitost naší mise.

Před odletem panovaly v Česku vyšší teploty, takže se dalo předpokládat, že i v místě nasazení bude „horko“. Nikdo však nečekal, že v Bejrútu z letadla vystoupíme přímo „do skleníku“. Ač byla hluboká noc, bylo vedro s vysokou vlhkostí vzduchu, že i když člověk jen stál, tekly po něm pramínky potu.

Na letišti v Bejrútu čekali pracovníci české ambasády se zástupci Libanonské armády, která řídila záchranné práce v místě výbuchu a jeho bezprostředním okolí. Po vyložení materiálu, vybavení z letadla a následném naložení na nákladní auta nás armáda odvezla do místa ubytování.

Ráno proběhla porada týmů, které v průběhu noci přistály na letišti, včetně našeho. Rozdělili se prostory určené k prohledání. Prvotní obhlídku místa nasazení, které bylo určeno pro český tým, patřila statikovi, který označil místa, kterým se museli členové týmu vyhnout, neboť byly nebezpečné a hrozilo jejich zřícení. Vše muselo být důkladně promyšleno, s ohledem nejen na venkovní teploty, vysokou vlhkost, rozpálený asfalt, kdy jeho teplota se pohybovala okolo 50°C, trosky budov, plechy, střepy a zkroucené konstrukce, ale také na kondici psů, jejich stáří i plemeno. Následovalo nasazení psů, kteří měli vyloučit nebo potvrdit přítomnost živých osob pod troskami.

Díky připojení k internetu v táboře nám byla známa i situace, která probíhala ve středu města. Protesty a nepokoje, zdá se, byly důvodem, proč byly ukončovány vyhledávací práce v přidělených prostorech ještě než padla tma, někdy i dříve.

Možnost nasazení týmu to stále víc a víc komplikovalo. Český tým po víkendu ukončil svou činnost v Bejrútu a vrátil do zpět s letadly, které z České republiky letěly do Libanonu s humanitární pomocí.

Co říci závěrem, byla to ohromná zkušenost pro celý tým. Jsem hrdý za účast na misi při této mimořádné události a je skvělé, že Česká republika je schopna v tak krátkém čase vyslat pomoc. Celý tým odvedl skvělou práci, na kterou se dlouhodobě a důkladně připravuje. Psi pracovali na maximum, ani drobné poranění na tlapkách je nevyřadilo z vyhledávacích prací a svými předvedenými výkony potvrdili, že jsou nezastupitelnou součástí týmu.

Děkuji všem, kteří se na celé misi podíleli.

Petr Svoboda
Sirius, z.s.-Záchranná kynologická služba Poodří